Spolupráce se Sárou mi otevřela oči v tom, jak moc energie jsem všem (nelogickým a zbytečným) restrikcím v jídle a nadmíře pohybu věnovala. Zjistila jsem, jak moc jsem nebyla flexibilní v běžném životě a jak nezdravě jsem svůj „zdravý životní styl“ měla nastavený.
Jídlo není nic, co si musím zasloužit, něco, co má nějakou morální hodnotu, a už vůbec by to nemělo být něco, na co myslím 24/7. Už jen odinstalování tabulek (po více než 5 letech) a sundání chytrých hodinek by pro mě ještě před 3 měsíci bylo nepředstavitelné.
